tlapka: O dárcovství uvažuju, co mi skončila nějaká lhůta po prodělání mononukleózy. Ale mám obavy ze stavu po odběru, protože jsem bohužel takový ten vnitřně křehký typ, co na každou změnu reaguje docela citlivě. Mám odjakživa nízký tlak, je mi slabo i po obyčejném větším odběru, navíc musím výhradně vleže, jinak natvrdo omdlévám.
Kdybych to měla blízko z domu, tak to třeba jednou risknu a vidělo by se, co to udělá. Ale vzhledem k tomu, že nejbližší centrum bude někde v Ostravě, kterou mám samotnou 40 minut cesty, tak to v blízké době moc nevidím.
Musí se darovat ráno? Protože jestli ne, tak bych měla asi další problém s tou snídání. Ráno do sebe natlačím jen kousek sladkého pečiva a pak se můžu normálně najíst až na svačinu před obědem, protože mám ráno stažený žaludek. Víte, jak trpím na pobytech se švédskými stoly, kde je tolik skvělého jídla a já ho do sebe prostě nedostanu?